Louis de Funès aneb Nejslavnější filmový četník

Při vyslovení jména Louis de Funès (1914-1983) se nepochybně každému vybaví nezapomenutelné četnické série, kde tento francouzský herec ztvárnil dnes již legendárního strážmistra Ludovica Cruchota. Do kin přilákaly jeho filmy na 150 miliónů diváků. Jak se ale Louis de Funès dostal k roli v nejúspěšnější francouzské komediální sérii všech dob? A jak složitá byla jeho cesta na výsluní? 31. července by „muž čtyřiceti tváří za minutu“, jak se mu přezdívalo, oslavil 98. narozeniny.

Rodinný život

Jeho rodiče byli Španělé. Byl dvakrát ženatý a má dva syny (Patrick a Olivier). Jeho druhá manželka Jeane byla pravnučkou spisovatele Maupassanta. Nečekaný filmový úspěch s sebou přinesl i značný zájem médií a fanoušků. Jako skvělý úkryt před veřejností tak posloužil jemu i jeho rodině zámek Clermont v Bretani, který pořídil za 830 tisíc franků. Bylo to jediné místo, kde mohl odpočívat. Svůj profesní život tak zcela oddělil od toho soukromého. Interview poskytoval jen výjimečně. „Jsem tam zahradníkem,“ prohlásil v jednom z mála rozhovorů. Věnoval se pěstování růží, dokonce vyšlechtil speciální oranžovou odrůdu nazvanou La rose de Louis de Funès, která se stala oficiálně uznaným druhem.

Filmové začátky a trnitá cesta na vrchol

Než se Louis de Funès dostal k profesionálnímu herectví, uběhlo spoustu let. Z každé školy, kterou navštěvoval, jej vyhodili (rvačky, žhářství), s prací na tom také nebyl nejlépe, vystřídal řadu zaměstnání přes prodavače, účetního, dekoratéra, kožešníka, fotografa, až po klavíristu v nočním baru Horizont. Před třicítkou se rozhodl zapsat do hereckého kurzu slavného René Simona. V prvních rolích se začal objevovat až po druhé světové válce, jednalo se však většinou o kompars, při kterém se ve většině případů nedostal ani ke slovu. V roce 1959 však nastal zlom v podobě bláznivé divadelní komedie Oscar od Clauda Magniera. Stodenní turné po Francii, Maroku a Alžírsku udělalo z Louise novou francouzskou hvězdu. Následovaly divácky úspěšné série Četníků a Fantomase.

Nesnesitelný cholerik

Diváci ho milovali. Jaký byl však herec ve skutečnosti? Údajně existovalo jen několik málo lidí, kteří s ním dokázali vyjít. Jean Marais (Fantomas) o Funèsovi tvrdil, že „jeho talent je založen na vzteklosti a špatné náladě“. Kritikou nešetřil: „Nemám takové lidi rád. Se mnou se do opravdového konfliktu nikdy nedostal, ale na ostatní, kteří hráli malé role, byl protivný, a to ještě vážím slova. Nikdy jsem nepochopil, jak se tento herec druhořadých rolí mohl vyhoupnout mezi hvězdy“. Dokonce i Jean Gabin, který s Funèsem hrál ve filmu Tetovaný, ho neměl v lásce a pohrdal jím. Dobré vztahy měl pouze s Bourvilem nebo s Michelem Galabrum, který po jeho smrti prohlásil: „Louis byl pro mě jako bratr...“. Lidé z bretaňské vesnice Cellier, kam se v roce 1967 přestěhoval, o něm mluvili jako o prostém a milém člověku.

Četník ze Saint-Tropez

V roce 1963 se scénárista Richard Balducci vydal na výlet do francouzského Saint-Tropez (již tehdy bylo letovisko vyhledávané řadou slavných osobností). Ukradli mu tam však kameru, a poněkud komické jednání s místní policií jej inspirovalo pro napsání scénáře prvního dílu četnické série. Režie se ujal Jean Girault, který do hlavní role prosazoval de Funèse (producent Gérard Beytout chtěl však tuto roli svěřit jednomu ze dvou tehdy populárních domácích komiků: Darryho Cowla nebo Francise Blanche, oba tuto roli odmítli). A tak 14. července 1963 se Louis de Funès dočetl v novinách, že byl obsazen do hlavní role, i když osobně ještě nabídku nedostal. V té době se točilo nespočet podobných komedií, nečekaný úspěch prvního dílu tvůrce nečekaně zaskočil.

Naplnily další díly divácké očekávání?

První díl zaznamenal takový úspěch, že jeho tvůrci dlouho neotáleli s přípravami druhého dílu. Louis chtěl původně film Četník v New Yorku režírovat sám, nakonec však u režírování zůstal Jean Girault. Během třetího dílu Četník se žení měli jeho tvůrci obavy, aby Cruchot neztratil svatbou své fanynky, a tak uspořádali anketu. Její výsledek dal však ke svatbě svolení a do role manželky Josephy doporučil Louis de Funès svou kamarádku Claude Gensac. Kvůli dílu Četník ve výslužbě byl Louis oficiálně přijat u 405. pluku protiletadlového dělostřelectva v Hyerés, kde mu byla udělena hodnost „čestný četník první třídy“. Pátý díl Četník a mimozemšťané se točil po Louisově infarktu. Během natáčení tohoto dílu byl nešťastnou náhodou zabit jeden divák (automobil řízený kaskadérem vletěl do přihlížejícího davu lidí). I když toto pokračování nedosahovalo takových kvalit jako předchozí díly, film shlédlo přes šest miliónů diváků. Posledním dílem četnické série a také posledním filmem Louis de Funèse se stal Četník a četnice (uprostřed natáčení zemřel na infarkt režisér Jean Girault). Sice bylo naplánováno ještě další pokračování pod názvem Četník u Waterloo, filmového zpracování se však už nikdy nedočkalo.

„V téhle roli jsem byl šťastný. Byl v ní celý život, se svými poskoky i nadřízenými,“ prohlásil o roli četníka Cruchota Funès.

Četníci se stali inspirací pro Mr. Beana

Pamatujete si na scénku s psaním testů v dílu Četník se žení? Louis de Funès patřil ke vzorům Rowana Atkinsona a tento skeč si s Benem Eltonem vypůjčili, scénku trochu poupravili a použili nejprve po Atkinsonova živá vystoupení a později pro Mr. Beana.

Nejznámější hlášky

Se jménem Louis de Funès se vám nejspíš vybaví i nezapomenutelný dabing Františka Filipovského (podle některých je lepší než originál). I francouzský herec oceňoval jeho dabérské kvality, jednou si prý nechal promítnout ukázky toho, jak jej v zahraničí dabují a Filipovský byl pro něj nejlepší, dokonce mu poslal i děkovný dopis.

Cruchot: „Tady jsem si dovolil malý dárek na uvítanou... místo pověřovacích listin...”
Velitel: „To jste nemusel... aha... dvanáct? Dvanáct protokolů cestou sem? Vy ale neztrácíte čas, člověče!”
Cruchot: „Čas jsou peníze...”
Velitel: „To je přece auto pana starosty...”
Cruchot: „Ano, přímo na přechodu pro chodce!”
Velitel: „Asi si jen někam odskočil!”
Cruchot: „Přímo na přechodu pro chodce!”
Velitel: „No dobrá, vezmu si to osobně na starost! Vy jste s tou novou frčkou nějak chytil slinu! A šilháte po mých! Ale zatím jsem tu velitelem já!”

Cruchot: „Sestřičko, řídíte jako ďábel, neměla jste někdy problémy se zákonem?”
Sestřička: „Ale ne, řídím teprve od včerejška!”

Cruchot: „Sem se mi dívejte!”