Etiketa zdravení aneb Vyhněte se trapasům při seznamování

V dalším díle o etiketě se podíváme na zdravení. I když si nejspíš každý myslí, že s pozdravem nemůže mít žádný problém, mnoho lidí se dopouští řady chyb. Kdo zdraví koho, nebo jakým způsobem? Pozdrav je nedílnou součástí pro zahájení jakékoliv komunikace. Pozdravit je slušnost, odpovědět zase povinnost. Tak si to, pánové, nepokazte už na začátku schůzky.
 

Kdo tedy zdraví koho? Muž je ten, který by měl pozdravit ženu jako první, neboť osoba společensky méně významná (pánové prominou) zdraví osobu významnější. I když jste však vy společensky významnější (např.: nadřízený), ukažte, že jste gentleman, který nečeká, až ho žena pozdraví. U nás je běžným zvykem podání ruky (ruku vždy podává jako první osoba společensky významnější – nadřízený, žena, osoba starší). Žádná leklá ryba, žádné drcení partnerčiny ruky nebo dlouhé potřásání. Jestliže máte zpocenou ruku, nenápadně si ji otřete (o sebe!). Vytáhněte si ruce z kapes a jestli kouříte, típněte cigaretu, i kdyby to byla vaše poslední. S cigaretou v ústech byste zdravit neměli, tedy alespoň pokud chcete zanechat dobrý dojem a přesvědčit ostatní o svém dobrém vychování. Sedíte-li, postavte se (ženám je dovoleno při zdravení sedět; hold, muži mají těžký život). Narovnejte se a zpříma se dívejte ženě do očí (!), když jí podáváte ruku. Během celého „zdravícího procesu“ je důležitý oční kontakt, který byste měli doplnit úsměvem. Dáte tak druhému člověku najevo, že jej rádi vidíte.

Kráčíte-li se ženou po ulici a potkáte partu kamarádů, je v tomto případě zcela nepřípustné, abyste ji nechali stát samotnou na ulici a předstírat jako že k vám vůbec nepatří. Je nezbytné svou partnerku představit, a to vždy. Podle pravidel etikety se představuje muž ženě (výrazně mladší žena se však může představit první výrazně staršímu muži), mladší staršímu, služebně níže postavený služebně výše postavenému. Při představování byste měli uvést také funkci, hodnost…, můžete i doplnit stručnou charakteristiku dané osoby. Co se týče představování párů, kde se znají pouze muži, platí následující pravidlo: oba pánové se pozdraví. Poté mladší muž představí svou partnerku, starší žena jí podá ruku. Starší muž představí svou partnerku, která podá ruku mladšímu muži. Nakonec mladší žena podá ruku staršímu muži.

Dalším z možných pozdravů je políbení ruky. Zřejmě si teď říkáte, že to už se nenosí a před ostatníma budete vypadat jako blázen. Potkáte-li ženu na ulici, políbením její ruky by si asi ostatní ťukali na čelo, jestli jste zcela v pořádku. Během významné společenské události to už však není zase tak od věci. Jak tedy na to? Muž uchopí ženu jemně za prsty, mírně se skloní k její ruce, kterou zároveň pozvedne k ústům. Polibek je spíše symbolický, než skutečný. Rozhodně je nepřípustné vlhké přitisknutí rtů na kůži. Ruku v rukavičce muž nelibá, pouze naznačí přiblížení ruky k ústům.

Nejdůvěrnějším pozdravem je polibek. Ne že se budete po ženě sápat a dožadovat se polibku s tím, že je to u vás běžným zvykem. S tímto způsobem pozdravu by měla přijít první žena.

Rekapitulace:

- osoba společensky méně významná zdraví první (muž, podřízený, mladší člověk)
- ruku podává osoba společensky významnější (žena, nadřízený, starší člověk)
- při pozdravu je důležitý oční kontakt, úsměv
- stisk ruky my neměl být příliš silný ale ani „á la leklá ryba“
- políbení ruky je vítáno během významných společenských událostí
- při představování se představuje muž ženě, mladší staršímu, podřízený nadřízenému