Faux pas aneb Čemu se u stolu vyvarovat

Znáte to sami. Sedíte v restauraci, snažíte se zanechat co nejlepší dojem, nic nepokazit. Opakujete si všechny rady, které jste si mohli přečíst v předchozím díle o etiketě stolování a náhle se to stane. Ten chutně vypadající steak se jaksi nedopatřením ocitl na zemi. Co teď? Uklidněte se a pusťte se do následujícího čtení.

Pokud se vám u stolu přihodí nějaká nehoda (rozlité víno, spadne vám kousek jídla na zem…), máme pro vás dobrou zprávu - její řešení necháte výhradně na obsluze restaurace (pokud si jí nevšimne, TAKTNĚ ji požádáte o nápravu). Personál to uklidí za vás, a to buď rovnou, pokud to překáží v provozu, nebo až po vašem odchodu. Spadlý příbor, kousek jídla, apod. tak můžete podle etikety nenápadně postrčit nohou pod stůl (doma to však raději nezkoušejte, mohli byste vyfasovat tak nanejvýš pár facek). Tam nikomu nepřekáží ani fyzicky, ani esteticky. A pokud by s tím měl někdo problém, zůstaňte v klidu, vy jste se zachovali podle etikety.
Vyvarujte se tedy lovit spadlé příbory na zemi nebo se sápat po ženě s výmluvou, že jí chcete pomoct očistit šaty polité omáčkou. Je-li potřeba se očistit, omluvíte se a taktně se vzdálíte na toaletu, kde následky nehody odstraníte. Jestliže však dojde k nějakému „úrazu“, je u stolu naprosto vyloučeno tuto skutečnost jakkoliv komentovat.
Není snad potřeba připomínat, že byste se měli zdržet jakýchkoli hlasitých projevů jako mlaskání či říhání (možná v partě kamarádů můžete být za frajera, dámu s tím však neoslníte). Pokud však nedopatřením k něčemu podobnému dojde, zdržte se jakýchkoliv komentářů. Při kašlání či kýchání je slušné se vždy odvrátit směrem od stolu, a především - ústa si zakrýt kapesníkem.

Čemu se vyvarovat:

- olizovat nůž nebo si ho dávat do úst – pokud nechcete, aby večeře skončila dřív než začala, prosím, nedělejte to!
- opírat se lokty o stůl, případně si opřít bradu o dlaň – i když jste unavení a máte co dělat, aby vám hlava nespadla do talíře, přemožte se (pozor však, aby vaše ruce nebyly pod deskou stolu, vždy musí být na ně vidět)
- mluvit nahlas s plnými ústy – možná jste si zvykli u nedělního obědu překřikovat své rodinné příslušníky a křičet na svou polohluchou babičku, v restauraci se však tomu prosím vyvarujte, hosté na druhé straně restaurace nemusí vědět, co jste dělali celý den
- začít jíst dříve, než mají ostatní jídlo před sebou – celý den jste nejedli, před sebou máte ten úžasný biftek, na který se těšíte celý den, ale ostatní stále čekají, vydržte, když jste zvládli čekání celý den, pár minut navíc vás už nezabije
- čichat k pokrmům – bez komentáře