Jak začít hrát golf
Pokud se rozhodujete začít hrát golf, je několik skutečností, které musíte zvážit. První je dostupnost golfu ve vašem okolí. Dnes už je síť golfových hřišť a tréninkových areálů poměrně hustá, z většiny míst v naší republice na některé narazíte do půl hodiny jízdy.
Co je nutné vědět, s čím počítat
Počítejte s tím, že golf vyžaduje dostatek času. Otázka peněz, pokud se nedržíme starého rčení, že čas jsou peníze, je až druhořadá. Vytvořit si dostatek času je naprostý základ. Samozřejmě se dá začít sem tam strávenou hodinkou nad pilováním základů techniky a ran, ale všechno to děláte hlavně proto, abyste si užili procházku po hřišti. Pro vaši informaci - jedno kolo golfu (18 jamek) trvá kolem pěti hodin, spolu s cestou na hřiště a zpět to znamená věnovat koníčku pravidelně půlden, aby to vůbec mělo smysl.
Je samozřejmě možné hrát jamek méně, je možné se omezit pouze na trénink na cvičné louce, ale čas hraje vždycky roli. Vyrazit na golf třikrát za sezónu nic neznamená. Taková hra vypadá k ničemu, nepřináší žádné zvláštní potěšení a dotyčný je odsouzen k roli věčného začátečníka.
Klíčový moment
Důležité je naučit se v počátečním stadiu vše základní tak, abychom co nejrychleji byli schopni vyrazit na hřiště, aniž bychom ohrozili sebe nebo ostatní, nikoho nezdržovali, a přitom si hru mohli užít. Bez toho se budete jen trápit, poztrácíte mnoho míčů a seberete pohodu sobě i svému okolí. Golf na rozdíl od jiných sportů je totiž dosti technicky náročný a každý dobrý hráč i po mnoha letech zažívá dny, jako kdyby právě začínal.
I proto je u nás výuka golfu organizována tak, že každý začátečník absolvuje zkoušku, jakési osvědčení, které zaručuje, že hráč není sám sobě, ostatním hráčům ani golfovému hřišti nebezpečný. Golfový míček letící vysokou rychlostí může způsobit těžké zranění, v krajním případě i smrt. Také golfová hůl je nebezpečná zbraň - ocelová hlava na metr dlouhé násadě má vysokou obvodovou rychlost a vědět, kde mám a kde nemám stát, je důležité.
Dostáváme se tedy ke klíčovému pravidlu - nezačínejte sami nebo s někým, kdo k tréninku nemá potřebnou kvalifikaci. Nejlépe je vyhledat nejbližší golfový areál. Ve většině z nich dnes už působí kvalifikovaní trenéři. Dohodněte si hodiny - ceny jsou individuální- obecně se pohybují kolem tří set korun za 30 minut výuky - a s trenérem posléze složte také zkoušku "způsobilosti" (dříve tzv. zelenou kartu).
Kde hrát a trénovat
Česko sice prožívá obrovský golfový boom, od 90. let se téměř zdesetinásobil počet klubů, hráčů a hřišť, ale golf bohužel stále nese punc určité výlučnosti. Limitujícím faktorem je v tomto ohledu dostupnost hřišť (na většinu se bez auta nedostanete) a málo veřejných hřišť (tzv. public), na kterých člověk zaplatí a hraje, aniž by musel, prokazovat svoji výkonnost, být nějak registrován v klubu atp. Většina resortů v Česku má poloprivátní respektive klubový charakter, a protože jejich výstavba i následná údržba vyžadují nemalé investice, chce se po hráčích, aby se s některým ztotožnili natolik, že na něm budou hrát a trénovat pravidelně, a tak svým dílem přispějí na zajištění jeho financování. Našinec tedy musí kromě výbavy, tréninku a hry samotné počítat většinou i s úhradou klubového členství, i když to není podmínkou a také jeho cena se v poslední době v mnoha klubech značně snížila. Většinou bude muset sáhnout do kapsy minimálně pro 10-40 tisíc, ale taky třeba pro několikanásobek.
Máme sice přes stovku rovnocenných členů České golfové federace a na šest desítek hřišť, ale jednotlivé kluby a hřiště nabízejí absolutně nesrovnatelný standard či služby.
Od toho se samozřejmě odvíjí také až neskutečný cenový rozptyl. Základní orientaci odhalíte v oficiálním kompletním rejstříku každoročně vydávaném jako "Ročenka ČGF a časopisu Golf".
Vyberte si klub podle místa, kde nejčastěji i hrajete
Přestože narazíte na nabídky klubových členství za korunu, je zapotřebí si uvědomit, že nejvíce člověk zaplatí nikoli za jednorázový členský poplatek, ale za pravidelný poplatek za hru, který se platí rok co rok. Volba klubu pak kromě ceny logicky odvisí od toho, kde člověk hodlá nejčastěji trávit volné chvíle, kam má nejblíže, zkrátka, kde bude nejčastěji hrát.
Jak získat Zelenou kartu?
Nejprve si řekněme, co to vlastně zelená karta je. Je to jakési osvědčení o způsobilosti hráče samostatné hry na golfovém hřišti. Hráč tuto kartu získává od klubového profesionála, který mu i vydá na základě úspěšného absolvování zkoušek obsahujících test z pravidel a golfové etiky a samozřejmě také praktickou část, což je samostatná hra adepta na golfovém hřišti. Může nás napadnout otázka: "Proč tolik požadavků na začátečníka?" Toto vše má však jediný cíl. Chce-li někdo hrát na golfovém hřišti, musí se na něm umět chovat, musí znát golfová pravidla, aby mohl reagovat na vzniklé situace (jako např. míč ve vodní překážce, ztracený míč, apod.) a úroveň jeho hry musí být natolik dobrá, že nebude brzdit ostatní hráče na hřišti. Představme si, že na celém hřišti hraje 50-80 hráčů současně a mají-li se všichni dobře pobavit, musí být všichni velice ohleduplní k těm ostatním. Při takovémto provozu pak stačí pár neukázněných hráčů a vše je ztraceno. Každý nováček, který je patřičně proškolen, se pak do normálního provozu na hřišti bez problémů začlení. Následující text tak je možné chápat jako průřez tím, co při golfu nelze opomenout...
Co musí adept golfu znát
- kdo má přednost na odpališti
- kde má být na odpališti umístěn míč
- kdy a jak dropovat (voda, nehratelný míč)
- kdy opakovat ránu (aut, les aj.)
- pozice ostatních hráčů na odpališti a jamkovišti
- bezpečná vzdálenost od hráčů hrajících vpředu
- kdy být potichu
- omezení času přípravy a počet cvičných švihů
- umístění golfového bagu v různých fázích hry
- vrácení vyseknutého drnu zpět
- úprava jamkoviště po dopadu míče
- nechodit ve dráze patu
- značení polohy a čištění míče
- obsluha praporkové tyče
- zapisování a počítání výsledků ve sčítacím lístku
- jak a kdy pustit další hráče před sebe
- udržování tempa hry, provizorní míč
Co musí adept golfu umět provést
- opakovaně odpálit míček tak, aby se vznesl a letěl aspoň 100 metrů
- opakovaně přihrát z okolí grínu k jamce, aby míč skončil na grínu, lépe cca do 10 metrů od praporku
- opakovaně vyhrát míč z bankru
- opakovaně trefit jamku dvěma paty ze vzdálenosti 3 metrů a jedním z metru
- vnímat okolostojící a okolohrající osoby, aby nebyly neohroženy, zraněny, nerušeny a zdržovány
- obejít 9 jamek se ziskem alespoň 9 netto bodů (v průměru na každé jamce vystačit se 3 ranami k dobru)
